|
|
Přístroje pro měření úhrnu srážek od historie po současnost
Lipina, P. ; Procházka, J. ; Tesař, Miroslav
Úhrn srážek patří mezi nejdůležitější meteorologické prvky. Má zásadní význam pro tvorbu klimatologických charakteristik, je základem vodní bilance a primárně sledovaným prvkem v předpovědní a výstražné službě. Měření srážek je dlouhodobě zatíženo mnoha nejistotami a je mu proto věnována soustavně náležitá pozornost. \nPrvní měření srážek v Evropě se datuje k 17. století. Pravidelná, ale neúplná, měření srážek na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752 (nepřetržitá řada od roku 1804), v Brně to bylo v roce 1803. V roce 1817 M. A. David publikoval první německy psaný návod pro pozorování počasí v Čechách určený dobrovolným pozorovatelům. Zásadní vliv pro vznik meteorologických stanic a měření srážek měly aktivity institucí a různých spolků, například pražské Klementinum, Přírodozpytný spolek v Brně, Ústřední ústav pro meteorologii a zemský magnetismus a jiné. Hydrografická komise pro království české a její hydrometrická sekce byla pod vedením F. J. Studničky založena roku 1875, o významné rozšíření měření srážek se v té době zasloužil v rámci budování sítě lesnických srážkoměrných stanic E. Purkyně.\nJiž více než 200 let dochází k vývoji srážkoměrů a metodik měření srážek. V českých zemích dlouhodobě využívaný manuální srážkoměr Metra 886 byl vyvinut podle rakouského vzoru prof. Kostlivého. Od roku 1995 byla zahájena automatizace měření srážek nejprve klopnými srážkoměry, které jsou postupně nahrazovány srážkoměry váhovými. V odlehlých a lesnatých oblastech jsou testovány alternativní způsoby měření srážek. Tento příspěvek se snaží historii, standardy a vývoj v měření srážek u nás alespoň orientačně přiblížit.
|
|
|
Změny poměru nového sněhu a sezónních srážek v horských a podhorských oblastech Česka
Procházka, J. ; Lipina, P. ; Šustková, V. ; Tesař, Miroslav
Sněžení a tvorba sněhové pokrývky je důležitým aspektem chladnější části roku v Česku i střední Evropě. Sněhová pokrývka má význam z hlediska klimatologického, hydrologického, ekologického i rekreačního, potažmo ekonomického. Množství nového sněhu závisí kromě srážek především na teplotě vzduchu. S postupným oteplováním se dá předpokládat, že při podobném celkovém úhrnu srážek se bude snižovat podíl srážek ve formě sněhu a schopnost tvorby sněhové pokrývky. Za účelem vyjádření příslušného stavu a změn byl v tomto příspěvku použit poměr sezónního množství nového sněhu v cm a celkových srážek v mm, Sn/P. V této souvislosti byla zpracována data z databáze ČHMÚ pro 112 vybraných horských a podhorských meteorologických stanic Česka pro dvě normálová období 1961–1990, resp. 1991–2020. Hodnocena byla data z chladné části roku a ze stanic s nadmořskou výškou nad 500 m, a to souhrnně nebo dle jednotlivých výškových pásem. Jako chladná část roku zde bylo považováno období listopad až duben, kdy je větší pravděpodobnost tvorby nové sněhové pokrývky. Výsledky studie ukázaly, že poměr Sn/P zaznamenal v období 1991–2020 znatelný pokles v porovnání s obdobím 1961–1990, v průměru tomu bylo z hodnoty 0,54 na hodnotu 0,44, tedy o 18 %. Dokumentovaná změna se projevila především v souvislosti s poklesem sezónního úhrnu nového sněhu, a to z průměrných 168 na 144 cm, zatímco sezónní úhrn srážek v průměru jen mírně vzrostl z 312 na 326 mm. Stav a změny v hodnocených parametrech\nbyly současně prezentovány i prostorově v podobě klimatologických map Česka pro příslušná normálová období. Výhodou hodnocení pomocí poměru Sn/P, v porovnání s hodnocením poměru tuhých a kapalných srážek S/P, je možnost využití dat z většího souboru klimatologických i srážkoměrných stanic. Poměr Sn/P navíc zahrnuje důležitý fenomén chladnější části roku, a to vytváření sněhové pokrývky.
|
|
|
Význam polních mokřadů v zemědělské krajině
Šumberová, Kateřina ; Vymyslický, T. ; Fabšičová, Martina ; Fránková, Markéta
Polní mokřady představují mimořádně cenný biotop v zemědělské krajině, nejen z hlediska hospodaření s vodou, ale i z hlediska biodiverzity různých skupin organismů. Druhy obývající tyto biotopy přežívají nepříznivá období ve formě semen, spor a vajíček v půdě, řada z nich patří k ohroženým skupinám organismů. Náš výzkum přinesl nové nálezy vzácných druhů cévnatých rostlin, ale i zajímavé nálezy rozmanitých druhů mikro i makroskopických řas. K nejvýznamnějším nálezům patří některé teplomilné a mírně slanomilné druhy rostlin a řas, jejichž výskyt u nás je vázán především na jižní Moravu. Nalezeno bylo 17 druhů rostlin z aktuálního Červeného seznamu tři druhy v kategorii kriticky ohrožených (C1: Hibiscus trionum, Pulicaria dysenterica, P vulgaris), šest druhů silně ohrožených (C2: Lythrum hyssopifolia, Malva pusilla, Rumex tenophyllus, Schoenoplectus tabernaemontani, Veronica anagalloides), pět druhů v kategorii ohrožených (C3: Centaurium pulchellum, Cyperus fuscus, Lemna trisulca, Lotus tenuis, Veronica catenata) a pět vzácnějších druhů vyžadujících pozornost (C4: Bolboschoenus laticarpus, B planiculmis, Butomus umbellatus, Limosella aquatica, Schoenoplectus lacustris). Vegetaci na studovaných lokalitách bylo možno zařadit do pěti syntaxonomických tříd: Lemnetea, Potametea, Isoëto-Nanojuncetea, Bidentetea tripartitae a Phragmito-Magnocaricetea. Cévnaté rostliny byly zastoupeny několika ekologickými skupinami: jednoleté mokřadní rostliny, vytrvalé druhy rákosin a vlhkých narušovaných trávníků, vlhkomilné plevele a ruderální druhy, vodní rostliny. Makroskopické řasy byly zastoupeny především vláknitými zelenými řasami rodů žabí vlas (Cladophora) šroubatka (Spirogyra a Oedogonium), méně pak různobrvkami (Vaucheria spp.) a sinicemi (Nostoc spp.). Parožnatky (Characeae) osídlovaly mokřady s delším obdobím zaplavení. Kvantitativně nejvíce zastoupenou a zároveň druhově nejbohatší skupinou mikroskopických řas zkoumaných mokřadů byly rozsivky (Achnanthidium, Amphora, Gomphonema, Navicula, Nitzschia, Pinnularia, Surirella aTryblionella) následovala krásnoočka (Colacium, Euglena, Trachelomonas), zelené řasy (Desmodesmus) a sinice (Homoeothrix a Phormidium).Byla zaznamenána vysoká variabilita v počtu druhů cévnatých rostlin a celkovém druhovém složení i v zastoupení jednotlivých skupin řas a jejich druhové bohatosti. Byly patrné velké změny mezi lety i během roku.
|
|
|
Změny mikroklimatu ostřicové louky během posledních 40 let
Dušek, Jiří ; Stellner, Stanislav ; Hudecová, S.
Průměrná, maximální a minimální teplota vzduchu postupně vzrostla během let 1977 až 2017. Vzestup teplot není stejný během různých období roku. Zjistili jsme různý vzestup teplot vzduchu pro jednotlivé měsíce roku. Denní průměrná teplota průkazně vzrostla ve vegetačním období (duben - květen). Nejvyšší vzrůst maximální teploty vzduchu byl zaznamenán v měsíci dubnu. Charakter srážek se také během měřeného období změnil a je konsistentní s růstem teplot vzduchu. Pokles srážek lze pozorovat v teplejším dubnu. Frekvence extrémních srážek a s nimi související kolísání vodní hladiny je podstatně vyšší v posledních letech, než tomu bylo před rokem 2000. Podrobná znalost týkající se mikroklimatických změn v ostřicové louce jsou důležité z hlediska ekosystémových funkcí mokřadu v krajině.\n
|
host ::
RSS.